Civilizační choroby postihují i zrak

Syndrom suchého oka

Na prahu 21. století sužují lidstvo různé civilizační choroby. Také oční lékaři se v posledních letech stále častěji setkávají s problémy, které předchozí generace postihovaly jen zřídka.

K poměrně častým obtížím dnes patří syndrom suchého oka. „Pacienti mívají pocit pálení, řezání očí, stěžují si na zrakovou únavu,“ popisuje oční lékařka Lenka Ottová. S těmito problémy se podle ní potýkají především lidé středního věku, ale nevyhýbají se ani mladším. Častěji si stěžují nositelé kontaktních čoček, lidé, kteří se pohybují v klimatizovaném nebo zakouřeném prostředí. „Rizikovým faktorem je práce s počítačem a u žen užívání hormonální antikoncepce,“ upřesňuje Ottová.

Syndrom suchého oka se nedá odstranit, ale lze zmírňovat obtíže. „Pomohou zvlhčující kapky nebo gely. Dá se také uzavřít vstup do slzných cest, a to pomocí rozpustných kolagenových špuntů,“ objasňuje oftalmoložka. Zákrok zamezí slzám odtékat, což potlačí nepříjemné symptomy. Trvalým řešením je tepelný uzávěr vstupu do slzných cest.

Věkem podmíněná makulární degenerace

Zatímco syndrom suchého oka dokáže pacienty potrápit, závažnější komplikace přináší další civilizační choroba – věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD).

„Tato nemoc se objevuje čím dál častěji, především u starších pacientů,“ uvádí Ottová. O tom, že se nejedná o zanedbatelný problém, vypovídá i odborná studie, podle které je touto nemocí v rozvinutých zemích postiženo 23 procent populace ve věku od 43 do 64 let a v kategorii nad 65 let dokonce 56 procent obyvatel. „VPMD je nejčastější příčinou slepoty lidí starších 55 let,“ upřesňuje lékařka. K vlivům, které podporují vznik VPMD, patří kouření, UV záření, strava chudá na určité prvky a stres.

„Onemocnění postihuje centrální část sítnice, kterou nazýváme žlutá skvrna neboli makula. Je to místo nejostřejšího vidění, jehož poškození výrazně zasahuje zrak - nastává poškození pigmentových a světločivých buněk,“ tvrdí Ottová. K prvním příznakům patří rozmazané a zhoršené vidění za tmy a za soumraku, později pacienti ztrácejí možnost číst, rozeznávat tváře a barvy. Nakonec jsou odkázáni na pomůcky pro slabozraké – lupy na čtení, televizní lupy, kapesní dalekohledy.

Jako prevenci doporučuje oftalmoložka zařadit do jídelníčku dostatek listové zeleniny a ryb. Vhodné je také užívání potravinových doplňků obsahujících lutein, zeaxantin, zinek, selen, výtažky z gingko biloby, zeleného čaje, kůry borovice a borůvek. A na sluníčku samozřejmě nosit sluneční brýle s kvalitním UV filtrem.

Kdy k očnímu lékaři

O tom, kdy a jak často navštěvovat oftalmologa, kolují mezi lidmi mylné informace. Obrátili jsme se proto na oční lékařku Lenku Ottovou.

Paní doktorko, začněme u dětí. Stačí první prohlídka až v šesti letech?

Tak dlouho bych nečekala. Pokud se v rodině neobjevují zrakové vady, šilhání a tupozrakost, doporučovala bych zajít k „očaři“ ve dvou letech věku dítěte. V opačném případě je dobré vyhledat oftalmologa co nejdříve. A jestliže u dítěte pozorujeme, že mu ujíždí oko, má šedavou zornici, jedno z očí je nepřiměřeně velké, objevuje se pravidelný kmitavý pohyb očí, jednosměrná úchylka, šilhání apod., váhání se rozhodně nevyplatí.

Když rodiče čekají, „až jak se to vyvine“, mohou dítě vážně poškodit?

Už v raném věku se objevují závažné problémy. Například bělavá zornice může být symptomem nádorového onemocnění. Úspěšnost léčby je vysoká, pokud je zahájena včas. Častěji se však u dětí předškolního věku setkáváme s dalekozrakostí a šilháním a v případě, že pacient nenosí brýle, může se vyvinout i tupozrakost. Ta se sice dá odstranit, ale pouze v předškolním věku, a to se ještě musí náprava zahájit co nejdříve.

Jaké problémy mívají školáci?

U dětí školního věku se nejčastěji objevuje krátkozrakost a astigmatismus. Vada se vyvíjí, proto je vhodné navštěvovat lékaře dvakrát do roka.

A co dospělí?

Nositelé brýlí by měli přijít na kontrolu jednou za šest až dvanáct měsíců. Pokud používají kontaktní čočky, je nutné navštívit lékaře dvakrát ročně, v případě obtíží ihned.

Kdy přicházejí ti, kdo měli celý život dobrý zrak, ale s postupujícím věkem potřebují brýle na čtení?

Tyto obtíže nastupují už kolem čtyřicátého roku věku. Pacienti někdy zbytečně vyčkávají, obávají se, že brýle jim zkazí zrak. Ve skutečnosti jsou tyto změny v organizmu naprogramované, s postupujícím věkem se dioptrie zvyšují. Správně předepsané brýle očím uleví.

A co v pozdějším věku?

U šedesátníků, často i dřív, se mění struktura oční čočky a nastupuje šedý zákal neboli katarakta. Pacienti špatně rozeznávají obličeje, stěžují si na dvojité vidění, vnímají auru kolem světelných zdrojů, oko se stává krátkozrakým. Šedý zákal se dnes naštěstí běžně a bez problémů odstraňuje operativně. Se zákrokem není třeba otálet, vždyť zákal sám od sebe nezmizí a s postupujícím věkem se zbytečně zvyšuje riziko komplikací.

Název „šedý zákal“ přímo svádí k tomu, aby se pletl se zeleným zákalem...

Zelený zákal neboli glaukom je onemocnění, u kterého dochází k poškození zrakového nervu, což se projevuje drobnými výpadky v zorném poli, jejichž progrese může skončit až úplnou ztrátou vidění. Glaukom je nejčastější příčinou slepoty lidí nad 40 let věku, trpí jím přibližně jeden z padesáti dospělých. Nemoc se nedá vyléčit, protože poškozená vlákna zrakového nervu již nelze nahradit. Umíme pouze zastavit postup. Ovšem pokud je glaukom včas rozeznán, lze ve většině případů postižení zraku předcházet.

Co toto onemocnění způsobuje?

Na jeho vzniku se podílí ve většině případů vysoký nitrooční tlak.

Kdo a jak často by si měl nechat tento tlak přeměřit?

Především lidé, v jejichž rodině se glaukom už vyskytl. Samozřejmě i diabetici a pacienti se změnami na sítnici, které se vytvořily například v důsledku krátkozrakosti. Kontrola je vhodná jednou za půl roku. Pokud pacient má vysoký krevní tlak, měl by přijít alespoň jednou ročně. Návštěvy očního lékaře by neměli zanedbávat ani pacienti s onemocněním srdce.

Mnozí starší lidé, u nichž se objevují symptomy degenerace zraku, nechtějí k lékaři chodit, protože se domnívají, že tato nemoc se stejně nedá léčit. Mají pravdu?

To bohužel platí u nejrozšířenější, tzv. suché formy věkem podmíněné makulární degenerace (VPMD). Ovšem u závažnější, vlhké formy VPMD léčba existuje a nechodit k lékaři se nevyplácí. Průběh této nemoci je totiž velice rychlý, k zhoršení zraku dochází během několika týdnů. Pokud se pacient neléčí, může se stát prakticky nevidomým.